V našich zahradách nelétají jen včely. Prohání se v nich i jiní černožlutí tvorové. Kdo je vlastně kdo a s kým by měl člověk raději zacházet opatrně?

Včela samotářka

Ve volné přírodě žijící příbuzní naší včely medonosné. Včely samotářky žijí buď v malých skupinkách, nebo samy. Mohou založit i celá společenství, která jsou, stejně jako u včely medonosné, přísně hierarchicky uspořádaná. Pomáhají při opylování a jsou proto oblíbeným pomocníkem v zahradách.

Domek pro hmyz (hmyzí hotel) mají včely samotářky velmi rády. Jeho vhodným umístěním je na vaši zahradu přilákáte a usnadníte jim zde trvalé usazení.

Čmelák

Čmeláci jsou větší příbuzní včel samotářek, v přírodě žije celá řada jejich druhů. Jsou výrazně větší než obyčejná včela a mají chloupky skoro po celém těle.

Čmeláci tvoří společenství z 50 až 600 dělnic a trubců a jedné královny. Dělnice mají žihadlo, jejich bodnutí je však velmi vzácné. Čmeláci jsou velmi klidní tvorové.

Díky svému ochlupení vylétávají čmeláci po zimě dříve než včely. V přírodě je můžete vidět už při teplotách vzduchu nad 2 °C. I proto jsou čmeláci tak důležití opylovači.

Vosa

Při delším pozorování se vosy včelám vůbec nepodobají. Jejich tělo je žlutější a delší, mají na něm černé pruhy a žádné chloupky. Všimněte si také pověstně uzounkého vosího pasu. Své žihadlo používají vosy nejen k obraně, ale i k lovu.

Vosí hnízda jsou z papíru, resp. dřevných vláken a jsou buď v zemi, nebo v dutinách stromů.

Sršeň

Sršni jsou větší sourozenci vos. Patří do čeledi „sršňovitých“, jejich tělo má červenohnědou barvu a dorůstají délky až 35 mm. I přes jejich impozantní zjev nepředstavují nebezpečí: nebodají tak často jako vosy nebo včely a když už, tak jen v případech, kdy je někdo vyprovokuje.

Sršňů je v přírodě bohužel stále méně. Člověk by s nimi tedy měl zacházet opatrně.

{"vsf-page-link":{"page-id":347}}
{"vsf-page-link":{"page-id":364}}