Včelí úl je svět sám o sobě. Není jen místem, kde včely produkují med. Žije zde i královna, která pečuje o to, aby její včelí společenství nevymřelo.
Jako úl se označuje člověkem uměle vytvořený příbytek včel; o včelstvo v něm se stará včelař. Dříve hnízdily včely třeba v dutinách stromů nebo v pletených koších. Z těchto příbytků se však dá med získat pouze tak, že se část plástve vyřízne a vylisuje. Plástev se tak zničí a není možné ji opakovaně použít jako v případě nástavkových úlů.
V dnešní době už včelaři chovají svá včelstva v takzvaných nástavkových úlech. Nejčastěji se můžeme setkat s úly dřevěnými, ničím neobvyklým však nejsou ani úly z plastu.
Na obrázku můžete vidět jednotlivé části včelího úlu.
Střecha úlu je tvořena pozinkovaným plechem nebo lepenkou.
Úl se skládá z až pěti na sobě naskládaných dřevěných nebo plastových rámů, kterým se říká nástavky.
V nich jsou zavěšené vyjímatelné rámky – ty tvoří základ pro stavbu voskových pláství a produkci medu.
Horní části úlu se říká medník. Do pláství, které jsou uvnitř, ukládají včely zásoby medu. Z medníku pak včelař rámky odebírá a vytáčí z nich med.
Mateří mřížka odděluje plodiště od medníku. Hustá mřížka brání královně prolézt do medníku a naklást v něm vajíčka.
Značně menší dělnice však mřížkou bez námahy prolezou a mohou se tedy medníkem a plodištěm volně pohybovat.
V plodišti jsou umístěny vysoké rámky s plástvemi. Do nich královna klade vajíčka, ze kterých se posléze líhnou nové generace včel.
V jednotlivých buňkách plástve probíhá kompletní metamorfóza včely, tedy vývoj od vajíčka přes larvu a kuklu až po dospělou včelu.
Úlové dno je opatřeno česnem a letákem.
Leták neslouží jen jako místo příletu a odletu včel. Včely na něm například komunikují s ostatními včelami a navzájem si sdělují, kterým směrem a v jaké vzdálenosti našly nový zdroj potravy.
Když v plodišti stoupne teplota nad ideální úroveň, mávají dělnice u česna svými křídly, čímž do úlu vhání čerstvý vzduch a tím jej ochlazují.
Je výrazně delší než dělnice, má dlouhý a štíhlý zadeček. Jako jediná z včelího společenství přežije i několik let. Jejím úkolem je udržovat včelstvo pohromadě a zajistit jeho reprodukci.
Mají větší oči a v porovnání s dělnicemi působí mohutněji. Jejich úkolem je zajistit potomstvo – během zásnubního letu oplodní včelí královnu. Na konci léta jsou z úlu vyhnáni a zemřou hlady.
Tvoří většinu včelstva. Nejsou o moc větší než jeden a půl centimetru a váží desetinu gramu. Staví plástve, krmí larvy nových včel, hlídají úl před vetřelci a sbírají pyl a nektar.
Vývoj včely trvá tři týdny. Probíhá ve čtyřech různých stadiích: vajíčko, larva, kukla a nakonec dospělec. Tomuto procesu se říká metamorfóza. Na obrázku můžete vidět jednotlivá stádia vývoje včely od vajíčka po dospělce.
1. Včelí vajíčka
Za den královna naklade až 1500 vajíček.
O tři dny později se z vajíčka vylíhne larva.
2. Stadium larvy
Až 150krát denně jsou larvy krmeny mateří kašičkou, medem a pylem.
Během 6 dnů se váha larvy ztisícinásobí.
Dělnice uzavřou buňku voskem, larva se uvnitř zakuklí.
3. Kukla a dospělec
Během dvanácti dnů se z kukly stane včela.
Dospělá včela se z buňky vykouše a vyklouzne ven.