Jak pěstovat zeleninu

Vysoký záhon je ideální pro majitele zahrad s jílovitou nebo písčitou půdou. Úroda na těchto pozemcích nebývá příliš bohatá a náprava může trvat spoustu let. Vysoký záhon je proto snadným a rychlým řešením.

Svou konstrukcí poskytuje vysoký záhon teplejší mikroklima a také půdu bohatou na živiny. Rostlinám se tak v záhonu dobře daří a rychleji rostou.

Díky své výšce záhony méně lákají slimáky, hraboše a další škůdce. Zároveň usnadňují zahradničení i vám ‒ k vysokému záhonu se nemusíte příliš ohýbat a péče o rostliny je tak snazší.

Díky vrstvení různých organických materiálů vzniká ve vysokém záhonu humus, který poskytuje rostlinám potřebné živiny. Při tlení organických materiálů vzniká také teplo, takže vysoký záhon funguje jako přírodní topení. Díky tomu je možné s pěstováním rostlin začít dříve než na běžných záhonech. I sklizeň bude v porovnání s nimi bohatší.

Během tlení dochází k postupnému propadání jednotlivých vrstev záhonu. Na jaře je proto nutné doplnit záhon trochou zahradní zeminy a kompostu. Asi po pěti až sedmi letech byste měli celý záhon znovu naplnit čerstvým materiálem.

Jakmile záhon založíte, nechte ho alespoň týden slehnout a doplňte horní vrstvu. Nyní se můžete pustit do sázení rostlin. Vysoký záhon je ideální pro výsadbu směsi různých druhů zeleniny a bylin. Je však potřeba postupovat s rozvahou.

Vyšší druhy zeleniny, například rajčata, umístěte do středu záhonu, abyste tak zajistili dostatek světla pro nižší druhy po okrajích. Na okraj umístěte cukety nebo dýně, jejichž plody mohou viset i přes hranu záhonu.

Na jaře do záhonu vysaďte rychle rostoucí druhy zeleniny, například kedlubny nebo ředkvičky, které po sklizni mohou uvolnit místo pozdním odrůdám. Přemýšlejte také nad vhodnou kombinací rostlin v záhonu – některé z nich si vzájemně prospívají, jiné zase škodí.

Když je záhon čerstvě založený, jeho půda je velice bohatá na živiny. Proto byste v prvním roce měli do záhonu vysazovat rostliny, které jsou na živiny velmi náročné. Jde například o různé odrůdy zelí, kedlubny, cukety, pór nebo rajčata.

Pokud jste zvyklí tyto druhy zeleniny průběžně hnojit, ve vysokém záhonu to nebude zapotřebí. Listovým zeleninám je lepší se v prvním roce vyhnout, protože v listech akumulují mnoho dusičnanů.

V následujících letech můžete do záhonu vysadit i rostliny s menšími nároky na živiny. Vhodné jsou například brambory, kořenová zelenina, špenát nebo saláty.

Ve vysokém záhonu se bude dařit salátu typu česáček, u kterého si můžete dle potřeby sklízet jednotlivé listy po celou sezónu, nebo typu lollo, který má kadeřavé listy a je i v červenolisté variantě. Samozřejmě můžete zvolit i klasické saláty, jako je výborná česká odrůda Král máje.

1. Horní vrstvu záhonu tvoří kvalitní zahradní substrát. Ten je vhodné obohatit o kompost, případně můžete zakoupit i speciální zeminu pro vysoké záhony. Vrstva půdy by měla mít výšku minimálně 20 centimetrů.
2. Střední část záhonu tvoří polozralý kompost. Ten můžete smíchat i s koňským nebo kravským hnojem. Výška střední vrstvy záleží na dostupnosti materiálu, může dosahovat 5‒25 centimetrů.
3. Základ záhonu tvoří 25‒30 centimetrů vysoká vrstva ze směsi větví a štěpky. Abyste ochránili záhon před hraboši, vyložte jeho dno pletivem s co nejmenšími oky. Stabilní fólie zase ochrání stěny záhonu před hnilobou.
4. Máte-li k dispozici travní drny, umístěte je kořeny nahoru nad základní vrstvu z větví. Drny zajistí větší stabilitu záhonu a představují vhodný přechod k vrstvě kompostu nad nimi. Na drny můžete ještě navrstvit listí, trávu nebo jemnou řezanku.