#zahrada

Jak úspěšně předpěstovat sazenice zeleniny

Pokud chcete brzy sklízet svou vlastní zeleninu, je důležité začít s výsadbou sazenic včas. Některé druhy zeleniny si můžete předpěstovat doma na parapetu, jiné lze vyset přímo do pařeniště na záhonku.

Poradíme vám, jak při výsadbě sazenic správně postupovat, aby z nich brzy vyrostly krásné a silné rostliny.


Předpěstování na parapetu

Nová zahrádkářská sezóna začíná už v únoru předpěstováním rostlin v domácnosti. Na teplém parapetu z malých semínek pomalu vyrostou silné rostlinky, které se na jaře snadno ujmou ve vaší zahradě.

K výsevu je nejlepší použít rašelinové květináče. Až rostliny vyrostou do požadované velikosti, nemusíte je z květináčů vyjímat, ale zasadíte je přímo v nich do půdy. Rostliny skrze tyto květináčky snadno prokoření a mohou neomezeně růst. Materiál se časem rozpadne a biologicky rozloží..

Ideální stanoviště

Zvolíte-li správné stanoviště, substrát a osivo, můžete doma na parapetu vypěstovat téměř jakoukoli zeleninu. Nejlepší jsou parapety s dostatkem světla orientované na východ až jih, které nejsou umístěny přímo nad topením. Příliš mnoho tepla by totiž substrát rychle vysušovalo.

Pokud nebude mít rostlina dostatek světla, bude se za ním „vytahovat“ a vyroste tak zbytečně dlouhá a tenká. V takovém případě pak nebude schopná nést plody nebo vzdorovat nemocem. Ideální je pomalý a nepřetržitý růst sazenic.


Správná doba výsevu

Doba klíčení se u různých druhů zeleniny liší, proto se vždy řiďte údaji, které jsou uvedeny na sáčku s osivem. Dozvíte se z nich, kdy a jak hluboko je třeba semena zasít.

Papriku, lilek nebo chili papričky je možné předpěstovat už v únoru. Rajčata, cuketu nebo dýni až koncem března nebo začátkem dubna.

Odrůdy, které rostou pod zemí, například mrkev nebo červená řepa, se k předpěstování doma nehodí a je lepší je rovnou zasít do záhonu.

Klíčení za světla a ve tmě

Při výsevu je nutné vědět, jestli semena potřebují ke klíčení světlo nebo tmu.

Více světla ke klíčení potřebují například rajčata, hlávkový salát nebo mrkev. Jejich semínka jsou malá a lehká a zvládnou uložit jen málo energie. Bez světla by proto nevyklíčila. Semena těchto rostlin tak do zeminy jen lehce zatlačte. Z důvodu chybějící ochranné vrstvy půdy však mohou semínka rychleji vysychat, a proto je vhodné tyto rostliny předpěstovat v mini sklenících nebo jejich květníky překrýt fólií.

Semena dýně, okurky, lilku nebo cukety jsou větší a těžší a mají tak více energie ke klíčení. Tyto semena proto světlo tolik nepotřebují a můžete je bez obav zahrnout zeminou. Vysazujte je dvakrát hlouběji, než je výška semena.


Vhodný substrát

Při výsadbě nepoužívejte obyčejnou zeminu, ale jemný a vzdušný substrát, který bude dobře propouštět vodu. Půda by neměla být příliš bohatá na živiny, při klíčení je jejich přebytek spíše na škodu. Kořeny rostliny totiž živiny aktivně hledají a rostou směrem k nim. Když však žádné nenajdou, musí si rostlina vytvořit silnější kořenový systém, což je přesně to, co u mladých rostlin potřebujeme.

Zakoupit můžete i speciální substrát určený pro výsev nebo sadbovací tablety.

Na co při výsevu dávat pozor

Kvalitní substrát nebo sadbovací tablety umístěte do truhlíků či sadbovačů s víkem, které vytváří ideální podmínky pro předpěstování rostlin. Zeminu před osetím nejprve uhlaďte a oroste. Pokud byste ji zalili až po výsevu, hrozilo by vyplavení semínek.

Aby měly rostlinky dostatek prostoru k růstu, vysévejte semena asi 1 až 2 centimetry od sebe. Samostatně stojící rostliny jako mangold, okurky nebo rajčata je nejlepší zasít rovnou do malých květináčů.

Substrát po výsevu lehce stlačte, aby kolem semen nezůstaly žádné vzduchové kapsy.


Výsev do pařeniště

Pařeniště se skvěle hodí k pěstování mnoha druhů zeleniny, například salátu, mangoldu nebo fazolí.

Základem úspěšného pěstování v pařeništi je příprava půdy. Stávající hlínu na záhonu prokypřete a promíchejte s dostatečným množstvím nové kompostové zeminy. Půdu poté dobře urovnejte, aby se v ní nevytvořily vzduchové kapsy.

Když se teplota půdy v pařeništi zvýší na přibližně 8 °C, můžete vysít například špenát. Při zavlažování použijte vodu pokojové teploty a dbejte na to, abyste zalévali pouze zeminu, nikoli rostliny.

Pařeniště prodlouží zeleninovou sezónu

Umístění pařeniště na zahradu s sebou přináší mnoho výhod. Pokud nehrozí silnější mrazy, můžete začít s výsevem klidně už v únoru. O to dříve pak můžete zeleninu sklízet. Pařeniště však prodlouží i dobu sklizně na konci sezóny ‒ ještě v zimě v něm můžete pěstovat některé druhy salátů.

Teplota v pařeništi je vyšší než v zahradě, což pro rostliny vytváří skvělé podmínky. Jsou chráněné před nočními mrazíky i před slimáky. Pobytem v pařeništi navíc rostlinky zesilují, takže jsou později mnohem odolnější a robustnější. Takové rostliny pak plodí dříve a ve větším množství.

Pařeniště nezabere příliš místa, takže je možné jej umísit i na menší zahrádky.


Regulace teploty v pařeništi

Pařeniště fungují jako malé skleníky ‒ teplo uvnitř vzniká díky dopadajícímu světlu. Umístěte je proto na slunné stanoviště, které nebude stíněno stromy nebo živými ploty.

Pro správný růst rostlin by pařeniště mělo být alespoň 30 centimetrů vysoké a ideálně zešikmené směrem na jih. Slunných dnů je v tomto ročním období ještě málo, a proto je třeba jich využít co nejvíce.

Teplota v pařeništi by se měla pohybovat mezi 22 a 25 °C. Před nočními mrazy jej můžete chránit izolací z netkané textilie, bublinkové fólie nebo slámy.

Víko pařeniště můžete opatřit automatickým otevíráním, které reaguje na zvýšení vnitřní teploty. Čerstvý vzduch proudící dovnitř rostliny otuží a předchází poškození vlivem tepla. Odpoledne by však víko mělo být vždy zavřené, aby teplo z pařeniště na noc neunikalo.

4 tipy pro úspěšné pěstování

Lampy

Pokud nemáte k dispozici vhodný okenní parapet, můžete rostlinky pěstovat pod umělým osvětlením. K tomu se prodávají speciální lampy a žárovky, jejichž barva světla dokáže nahradit sluneční svit. Tuto variantu však raději volte až v případě, kdy přírodní světlo opravdu nelze rostlinám zajistit.

Popisky

Pokud jste vyseli více druhů zeleniny, označte si jednotlivé květináče cedulkami nebo štítky. Vyhnete se tak záměně druhů nebo třeba chybné zálivce.

Jednocení sazenic

Každý zahrádkář se zdravých rostlinek zbavuje s těžkým srdcem. Je to ale nezbytné, jinak by ostatní rostliny neměly dostatek prostoru k silnému a zdravému růstu.

Sazeničky můžete připravit k jídlu jako klíčky nebo je jednoduše dejte na kompost.

Zalévání

Při zalévání často dochází k tomu, že se semínka vyplaví, dokonce i když opatrně používáte rozprašovač. Zabránit tomu můžete tím, že na zeminu položíte papírový ubrousek. Voda se do něj nasákne a rovnoměrně rozprostře, aniž by došlo k vyplavení semen na povrch.


Všechny články