#tipy

Jak založit kompost

01. 09. 2019

Vyrobte si palivo pro svoji zahradu. Když vezmete rostlinný odpad a necháte přírodu chvíli pracovat, získáte zpět přírodní zahradnické hnojivo. Kompost tento odpad promění v cenný humus – optimální výživnou půdu do květináčů a záhonů, ale i pro stromy nebo trávník na vaší zahradě. Proč se kompostování vyplatí, jak takový kompost založit a další užitečné informace vám prozradíme v tomto článku.

Proč se vyplatí kompostovat

Jak založit kompost

Z kompostování budete mít užitek vy i vaše zahrada. Recyklací biologického materiálu zredukujete množství odpadu v domácnosti a navíc získáte hnojivo, které je bohaté na živiny a šetrné k životnímu prostředí.

Při správném zacházení a péči produkuje kompost drahocenný humus, který je důležitý pro úrodnost půdy a tím i pro optimální růst rostlin. Jeho kyprá struktura totiž ideálním způsobem zadržuje vodu v půdě a dobře provzdušňuje kořeny.

Založení kompostu – volba správného umístění

V první řadě by mělo být zvolené místo dobře dostupné, a to i s kolečkem. Ideálně by mělo být blízko kuchyně, odkud bude pocházet velká část odpadu. Kompost byste neměli zakládat v prohlubních či jámách – nedochází v nich totiž k provětrávání, takže hrozí přemokření, které může vést až k nechtěné hnilobě.

Ohled berte také na vaše sousedy a zachovejte dostatečný odstup od jejich domu nebo terasy. Ideální je místo chráněné před přímým slunečním světlem a větrem, jehož půda je bohatá na humus. Tak se mohou do vašeho kompostu snadněji „nastěhovat“ malí živočichové, kteří pomáhají procesu tlení.

Který kompostér je ten pravý?

  • Klasikou mezi komposty je kompostová hromada. Ta by měla být v základu asi 1,5 m široká a navrstvená do výšky maximálně 1 m. Délka se může měnit, protože na jednom konci se odpad vrství a na druhém se odebírá hotová kompostová zemina.
  • Prostorově úspornější je kompostér z dřevěných latí. Použijte takový druh dřeva, který bude proces tlení snášet co nejlépe, například modřín. Variantou, která vám nezvětrá, je železná konstrukce.
  • Spolehlivou volbou jsou termokompostéry. Jsou vyrobené z umělé hmoty, mají víko a jsou dostupné i v menších velikostech.

Správné vrstvení kompostu

Základní vrstva je tvořena z hrubého materiálu, jako jsou větve nebo kousky dřeva. Kompostovou hromadu odděluje od země, takže se k organismům, které v kompostu pracují, dostane kyslík. Nyní je možné střídavě nanášet zhruba 10 cm vysoké vrstvy zelených (dusíkatých) a hnědých (uhlíkatých), resp. vlhkých a suchých materiálů.

Mezi zelené patří například posekaná tráva, skořápky od vajec a jiný biologický kuchyňský odpad. Hnědými materiály jsou pak listí, piliny, sláma nebo třeba štěpky z drtiče zahradního odpadu. Mezi tyto dvě vrstvy lze vždy dát ještě zeminu, kterou můžete (při založení kompostu) promíchat se speciálním urychlovačem.

Jak založit kompost

Co do kompostu patří:

  • Sedlina z kávy a čajové sáčky
  • Zbytky ovoce a zeleniny
  • Skořápky od vajec a rostlinný odpad
  • Chlupy a peří z domácích nebo hospodářských zvířat
  • Zahradní odpad jako kusy ze zastřižených stromů, listí a rostlinné zbytky
  • Hnůj

Co do kompostu nepatří:

  • Ryby, maso a pečivo
  • Pleny, sáčky do vysavačů
  • Umělé materiály
  • Zbytky cigaret a popel
  • Tuk a oleje
  • Kořeny a semena z plevele, nemocné rostliny
  • Kámen, kov a kůže

Co je třeba s kompostem dělat?

Stačí překvapivě málo. Vždy byste měli dávat pozor na to, aby měl váš kompost dostatečný přísun vzduchu. Příležitostně mu dopřejte hrubou vrstvu z mulčovací kůry, klestí, slámy nebo větví – vytvoří opět trochu místa mezi jednotlivými vrstvami a organismům zprostředkuje přísun kyslíku. Mějte také na paměti, že časem se hromada sesype do sebe a zhoustne, což přísun kyslíku zhoršuje. Proto je zapotřebí kompost zhruba 2 měsíce od začátku tlení překopat, tedy důkladně promíchat a znovu navrstvit. Vždy dávejte pozor na stupeň vlhkosti vaší kompostové hromady. Během delších období dešťů by měl být kompost zakrytý, během sucha příležitostně zalévaný.

Stupně zralosti a využití kompostu

U zralosti kompostu se rozlišují tři stádia: čerstvý kompost, zralý kompost a kompostová zemina.

  1. Čerstvý kompost je po zhruba 3 měsících stále ještě v rané fázi tlecího procesu a je možné v něm rozeznat přidané materiály. Přesto ho lze použít na užitkové rostliny, které vyžadují hodně živin jako např. rajčata, brambory nebo okurky. Citlivým rostlinám a kořenům nebo sazenicím však může svou kyselostí spíše uškodit.
  2. Zralý kompost vzniká po 6 až 12 měsících. Má hnědé, skoro černé zbarvení, je cítit po lesní půdě a obsahuje jen několik málo zbytků odpadního materiálu, např. kousky skořápek. Je dobré ho před použitím prosít – pak je ideální přísadou pro všechny travnaté a zahradní plochy, zeleninové záhony nebo jako zemina do květináčů. Na co musíte dávat pozor – zralý kompost je velice výživný. Abyste zabránili přehnojení, měl by být vždy zapracován plošně a v přiměřeném množství.
  3. Zcela nezávadná je kompostová zemina. Prochází ještě delším procesem zrání, během kterého se účinek hnojiva pomalu snižuje. Proto je možné použít kompostovou zeminu na všechny druhy rostlin. Toto hnojivo využijete nejlépe na jaře nebo v létě. Půdu pořádně nakypřete a na 1 m2 rozdělte zhruba 2,5 až 3 litry kompostové zeminy.

Všechny články