#tipy

Od zahradního odpadu ke kompostu – jak to přesně funguje

05. 09. 2019

Ve volné přírodě se z každého zeleného odpadu časem stane zemina. V hromadě kompostu probíhá tento proces díky stísněnému prostoru ještě efektivněji.

Jak se ze zeleného odpadu stane kompost

O přeměnu zeleného odpadu na kompost se postarají makro a mikroorganismy, které v kompostu žijí. Červi a hmyz materiál mechanicky rozmělní a stráví, bakterie a mikrohouby bioodpad rozloží chemicky. Tím dojde k rozložení všech uhlohydrátových sloučenin jako například kousků dřeva a k rostlinám se dostanou dusíkaté sloučeniny a minerální látky.

Během práce mikrobů se komplexní, energeticky bohaté molekuly štěpí na vodu, minerály a další živiny. Přitom se uvolňuje energie ve formě tepla a tím se celý proces urychluje. Teplota může dosáhnout 40 až 60 °C, což kompost chrání před případným růstem plevelu. Pozor dávejte u čerstvě posekané trávy – ta se může zahřát tak moc, až se sama vznítí. Přidávejte ji tedy po menších částech.

Jak se starat o kompost v létě

Aby mohly mikroorganismy přeměňovat organický materiál v cenný humus i během horkých letních dní, potřebují dostatečnou vlhkost a teploty pod 80 °C. V opačném případě si udělají přestávku. Předtím, než kompost založíte, je dobré promyslet jeho umístění. Ideální je místo chráněné před přímým slunečním světlem a větrem – na větrném místě vám kompost rychleji vyschne.

Kompost můžete zakrýt netkanou textilií, skrz kterou se dovnitř dostane dostatek vzduchu a vody. Textilie také redukuje odpařování během velkých veder a zabraňuje tomu, aby kompost za silného deště promokl. I to totiž může proces tlení narušit. Ve větrných dnech je vhodné textilii zatížit několika dřevěnými latěmi. Při dlouhotrvajících vysokých letních teplotách se vyplatí, když kompost občas „zalijete“. Tím zabráníte jeho vyschnutí a mikroorganismy se vám za to odvděčí produkcí prvotřídního humusu

Tip: Kamenná moučka zabraňuje tvoření zápachu – jednoduše ji občas vmíchejte do kompostu.

Kompostování – přehled jednotlivých kroků

Kompostování

1. Správný materiál

Jako základ použijte rozdrcené kusy dřeva nebo větve. Na tuto vrstvu je vhodné nanést 2 až 3 kbelíky zralého kompostu a teprve potom může přijít na řadu kompostovatelný materiál (rostlinný kuchyňský a zahradní odpad).

Kompostování

2. Drcení/míchání

Veškerý odpad musí být rozdrcený, protože mikroorganismy si pomocí trávicích enzymů poradí jen s narušeným povrchem potravy. Drcené a dobře promíchané suroviny jsou zpracovány nejrychleji.

Kompostování

3. Kompostér

Vybírat můžete mezi otevřenými systémy (kompostování na hromadě, drátěné nebo laťkové kompostéry) nebo uzavřenými rychlokompostéry a termokompostéry. U otevřených systémů probíhá výměna vzduchu a vody přirozeně, v závislosti na aktuálním počasí. U malého množství odpadu určeného ke kompostování zabraňují zavřené boční stěny příliš rychlému vyschnutí nebo ochlazení kompostu.

Kompostování

4. Bakterie, houby a další

Na procesu kompostování se podílí především bakterie, houby a některé vyšší organismy. Červi, hmyz a pavoukovci obsazují kompost až ke konci procesu tlení. Tím, že jej neustále prohrabávají, ovlivňují především fyzikální vlastnosti zralého kompostu.

Kompostování

5. Překopáním k provzdušnění

Během tlení se kompost sesypává. Kvůli tomu mikroorganismy nemají dostatečný přísun kyslíku. Je tedy zapotřebí kompost překopat a promíchat. Vše, co bylo nahoře, přijde dolů, co bylo venku, přijde dovnitř. A naopak. Pokud je to možné, zakryjte nakonec povrch slabou vrstvou zeminy, listí nebo slámy.

Kompostování

6. Prosévání: oddělení zeminy od zbytků odpadu

Kompost je připravený k použití, když výrazně klesne jeho teplota. Pokud dáváte přednost práci s jemnou zeminou, kompost během překopání prosejte přes prohazovací síto, čímž odstraníte hrubý materiál.

Kompostování

7. Konečný produkt: kompost

Kompost je v letní sezóně „zralý“ po 4 až 6 měsících. Poté by neměl ležet déle než 1 rok, protože jinak se vytrácí cenné organické látky.

Kompostování

8. Kompost jako kondicionér půdy

Hotový kompost by neměl být zapracován do půdy hlouběji než 5 až 10 cm – nejlépe v období od jara do léta. Použití před zimou není vhodné, došlo by k vyplavení a ztrátě mnoha živin.


Všechny články