Ve volné přírodě se z každého zeleného odpadu časem stane zemina. V hromadě kompostu probíhá tento proces díky stísněnému prostoru ještě efektivněji.
O přeměnu zeleného odpadu na kompost se postarají makro a mikroorganismy, které v kompostu žijí. Červi a hmyz materiál mechanicky rozmělní a stráví, bakterie a mikrohouby bioodpad rozloží chemicky. Tím dojde k rozložení všech uhlohydrátových sloučenin jako například kousků dřeva a k rostlinám se dostanou dusíkaté sloučeniny a minerální látky.
Během práce mikrobů se komplexní, energeticky bohaté molekuly štěpí na vodu, minerály a další živiny. Přitom se uvolňuje energie ve formě tepla a tím se celý proces urychluje. Teplota může dosáhnout 40 až 60 °C, což kompost chrání před případným růstem plevelu. Pozor dávejte u čerstvě posekané trávy – ta se může zahřát tak moc, až se sama vznítí. Přidávejte ji tedy po menších částech.
Aby mohly mikroorganismy přeměňovat organický materiál v cenný humus i během horkých letních dní, potřebují dostatečnou vlhkost a teploty pod 80 °C. V opačném případě si udělají přestávku. Předtím, než kompost založíte, je dobré promyslet jeho umístění. Ideální je místo chráněné před přímým slunečním světlem a větrem – na větrném místě vám kompost rychleji vyschne.
Kompost můžete zakrýt netkanou textilií, skrz kterou se dovnitř dostane dostatek vzduchu a vody. Textilie také redukuje odpařování během velkých veder a zabraňuje tomu, aby kompost za silného deště promokl. I to totiž může proces tlení narušit. Ve větrných dnech je vhodné textilii zatížit několika dřevěnými latěmi. Při dlouhotrvajících vysokých letních teplotách se vyplatí, když kompost občas „zalijete“. Tím zabráníte jeho vyschnutí a mikroorganismy se vám za to odvděčí produkcí prvotřídního humusu.
Tip: Kamenná moučka zabraňuje tvoření zápachu – jednoduše ji občas vmíchejte do kompostu.
Jako základ použijte rozdrcené kusy dřeva nebo větve. Na tuto vrstvu je vhodné nanést 2 až 3 kbelíky zralého kompostu a teprve potom může přijít na řadu kompostovatelný materiál (rostlinný kuchyňský a zahradní odpad).
Veškerý odpad musí být rozdrcený, protože mikroorganismy si pomocí trávicích enzymů poradí jen s narušeným povrchem potravy. Drcené a dobře promíchané suroviny jsou zpracovány nejrychleji.
Vybírat můžete mezi otevřenými systémy (kompostování na hromadě, drátěné nebo laťkové kompostéry) nebo uzavřenými rychlokompostéry a termokompostéry. U otevřených systémů probíhá výměna vzduchu a vody přirozeně, v závislosti na aktuálním počasí. U malého množství odpadu určeného ke kompostování zabraňují zavřené boční stěny příliš rychlému vyschnutí nebo ochlazení kompostu.
Na procesu kompostování se podílí především bakterie, houby a některé vyšší organismy. Červi, hmyz a pavoukovci obsazují kompost až ke konci procesu tlení. Tím, že jej neustále prohrabávají, ovlivňují především fyzikální vlastnosti zralého kompostu.
Během tlení se kompost sesypává. Kvůli tomu mikroorganismy nemají dostatečný přísun kyslíku. Je tedy zapotřebí kompost překopat a promíchat. Vše, co bylo nahoře, přijde dolů, co bylo venku, přijde dovnitř. A naopak. Pokud je to možné, zakryjte nakonec povrch slabou vrstvou zeminy, listí nebo slámy.
Kompost je připravený k použití, když výrazně klesne jeho teplota. Pokud dáváte přednost práci s jemnou zeminou, kompost během překopání prosejte přes prohazovací síto, čímž odstraníte hrubý materiál.
Kompost je v letní sezóně „zralý“ po 4 až 6 měsících. Poté by neměl ležet déle než 1 rok, protože jinak se vytrácí cenné organické látky.
Hotový kompost by neměl být zapracován do půdy hlouběji než 5 až 10 cm – nejlépe v období od jara do léta. Použití před zimou není vhodné, došlo by k vyplavení a ztrátě mnoha živin.