Pořídili jste si stromek v kontejneru místo řezaného vánočního stromu? Takový stromek potřebuje speciální péči, aby přežil a mohl vám dělat radost dlouhá léta. V předchozím článku jsme poradili, jak stromek vybrat a správně aklimatizovat přes svátky. Co s ním po svátcích?
Stromek v kontejneru neboli v květináči jsme postupně zvykali na vyšší vnitřní teploty a v obývacím pokoji jsme jej nenechali déle než 1 týden. Obdobně jej opět zvykáme na chladné světlé místo. Díky teplu ve vašem domově se stromeček již „probudil“ a nastaly vegetační pochody, které už nezastavíme.
Proto stromek až do jara umístíme ideálně do světlé místnosti, kde nemrzne. Pokud žádné takové místo ve vašem domě není, můžete stromek umístit ven na stinné místo, zapustit celý kontejner do půdy nebo jej zateplit vrstvou listí či slámy. Celý stromek je dobré zakrýt bílou netkanou textilií, nebo netkanou textilií na zazimování rostlin. Pozor – provádějte v den, kdy nemrzne. Nezapomeňte také stromek průběžně zalévat – venku dle teploty a počasí, uvnitř tak, aby byl substrát trvalé vlhký.
Přesazení stromku a jarní péče
Na jaře umístěte stromek do zahrady, na chatu nebo chalupu, kde jej po vyjmutí z kontejneru přesaďte do volné rozmrzlé půdy nebo substrátu na konifery. Nezapomeňte na průběžnou zálivku, přihnojování a aplikaci prostředků proti škůdcům. Pokud jej budete pěstovat v kontejneru, je nutné jej přesadit do trochu většího květináče, neboť mnohé květináče, ve kterých stromek zakoupíte, nejsou určeny pro trvalé pěstování (jsou perforované po celém obvodu). Pak jej můžete umístit i s nádobou na terasu nebo balkon a pěstovat jej nadále v kontejneru.
Pokud je jehličnan po obvodu pěkně zelený, ale zasychá uvnitř koruny, může to znamenat nedostatek vláhy a světla. Při hnědnutí konců větviček aplikujte společně se zálivkou hořkou sůl (síran hořečnatý). V horkých letních dnech, stejně jako při příchodu chladných podzimních dnů mohou jehličí i celé větvičky usychat – to je však přirozený jev, kterého se nemusíte obávat.
Pěstování jehličnanů v nádobách
Jehličnany lze v květináči úspěšně pěstovat i více let. Záleží na tom, jak starou rostlinu jste pořídili a jak o ni budete pečovat. Stejný kontejnerový stromek je tak možné použít jako vánoční výzdobu i vícekrát.
Při trvalém pěstování v květináči je třeba postupovat podle těchto pravidel:
1. Přesazení, správný substrát a nádoba
Jakmile kořeny stromku prorostou celou nádobou, což je zpravidla za 1 až 2 roky, je třeba jej přesadit a vyměnit zeminu. Vhodný je speciální substrát určený pro konifery. Při přesazování je možné použít stejnou nádobu, větší zvolte pouze v případě, pokud chcete, aby rostlina povyrostla.
2. Ideální místo
Ideální místo pro pěstování je takové, kde má rostlina kořeny ve stínu a korunu v mírném polostínu – květináč se tak v létě nebude přehřívat a kořeny trpět nadměrným teplem. Na přímém slunci jehličnany často zasychají a ve stínu se zase nepěkně vyvíjejí tím, jak se nadměrně vytahují za světlem.
3. Hnojení, zálivka
Nezapomínejte na přihnojování a pravidelnou zálivku, substrát v květináči nesmí nikdy zcela vyschnout. Při pěstování v zimní zahradě je třeba zalévat rostlinu častěji.
4. Nádoba s odtokem
Pěstební nádoba musí mít funkční odtokový otvor pro přebytkovou vodu – jehličnanům škodí sucho, stejně jako nadměrné přemokření.
5. Ošetření proti škůdcům
Při ošetřování stromku před škůdci či jiným hmyzem doporučujeme použít také ekologické prostředky, zvláště ke konci vegetace.
Až nastane zima
Přes zimu, pokud stromek nepřestěhujete do chladnějších prostor v domě, je třeba jej celý včetně květináče zateplit a zaizolovat proti mrazu. Nezapomeňte také na pravidelnou zálivku v době, kdy nemrzne. Jehličnany v květináčích velmi často přes zimu spíše zaschnou, než zmrznou.
Když si v květináčích vypěstujete více druhů dřevin, můžete si na balkóně či terase vytvořit překrásné zátiší. Jehličnany porostou spíše pomaleji, protože malý prostor pro růst kořenů je bude ve vývoji omezovat. Některé druhy lze i velmi dobře tvarovat a stříhat.
Jehličnany a škůdci
Aby vám stromek dělal dlouhodobě radost, je třeba jej po celý rok hlídat a chránit před škůdci. Ti se mohou objevit, když neposkytneme rostlině dostatečnou výživu nebo vhodné podmínky. Na přítomnost škůdců vás upozorní zejména neobvyklé zbarvení jehlic, praskání kůry nebo usychání jehličí a větviček. Pouze včasný zásah vám pomůže napadenou rostlinu zachránit.
Mezi nejčastější škůdce patří mšice korovnice smrková (Sacchiphantes abietis) a medovnice křivonohá (Cinara curvipes), která poškozuje dřeviny sáním na jehlicích, a ty se pak nápadně deformují. Na její přítomnost vás mohou upozornit i bílé chomáčky na jehličí. Obaleč prýtový (Rhyacionia buoliana) a obaleč jedlový (Choristoneura murinana) zase ožírají pupeny a jehlice. Stromy pak mají deformované a poškozené větve, nové výhony vysychají, vadnou a opadávají. Ploskohřbetka sosnová nebo borová (Acantholyda erythrocephala) napadá jehličí a deformuje korunu stromu. Patří k nepříjemným škůdcům hlavně při pěstování borovic.
Proti škůdcům je kromě aplikace dostupných insekticidů nejlepší postupovat preventivně. Ať už výběrem vhodného místa, pravidelnou a vydatnou zálivkou a dostatečným přihnojováním. Jen tak se bude jehličnanům na vaší zahradě dlouhodobě dařit.