Často si jich ani nevšimneme nebo nám dokonce přijdou jako obtěžující. Přitom bez jejich pomoci se zahrada neobejde. Řeč je o pomocnících z říše zvířat. Na následujících řádcích vám prozradíme, jak jsou tito drobní tvorové prospěšní. Také vám poradíme, jak si zahradu zařídit tak, aby se v ní hmyz, ptáci i ještěrky cítili dobře.
Která zvířata nám na zahradách pomáhají?
Jako prospěšní pomocníci se nejčastěji označují hmyz a zvířata, která mají pro zahradu a její majitele nějaký užitek. Likvidují škůdce, kypří půdu, opylují rostliny nebo zpracovávají zahradní odpad. Skoro každý pomocník však může být svým způsobem i škůdce – a naopak. V přírodě je vše otázkou citlivé rovnováhy.
Aby se v zahradě cítily dobře a neodletěly pryč například berušky, které se živí mšicemi, musí se v zahradě mšice vyskytovat. Jejich přítomnost berušky do zahrady přiláká, ty se s nimi vypořádají a poté jejich počet opět klesne – protože už splnily svůj „úkol“ a mohou tedy odletět jinam, kde tento koloběh začne nanovo. Pokud chceme mít na zahrádce co nejvíce přirozených pomocníků, je dobré omezit používání chemických přípravků na ochranu rostlin.
Pokud chemii na zahrádce omezíme a necháme práci na přírodě, musíme počítat s tím, že všechny procesy trvají déle a škůdcům padne za oběť nějaký ten list, než se dostatečně namnoží přirození nepřátelé.
Pomocníci také musí mít odkud do zahrady přicestovat.
Jak zahradu pro pomocníky zatraktivnit?
Aby se u vás užitečná zvířata vůbec usadila, měla by zahrada co nejvíce připomínat volnou přírodu. Vsaďte proto na rozmanitost a připravte si pro své zahradní hosty mix nejen původních kvetoucích a zelených rostlin.
Popadané listí, hromádky větví a divoké keře budou pro hmyz, savce a ptáky přístřeším i lovištěm. Kamenné zdi nebo jezírko zase do zahrady přiláká ještěrky a žáby. Aby se pomocníkům v půdě dobře pracovalo, neměly by v ní být žádné chemikálie. Obzvláště oblíbeným místem je pro červy a mikroorganismy zahradní kompost.
Vítaným útočištěm pro hmyz jsou i odumřelá květenství. Dalším lákadlem mohou být i „hotové“ příbytky, jako jsou hmyzí domky. Ty si zvládnete jednoduše postavit i sami. Pokud je to možné, ponechejte na své zahradě neupravovaný kout „divočiny“, kde budete trávu sekat jen jednou až dvakrát ročně. Místo je vhodné zvolit v polostínu, např. v rohu zahrady u plotu. Příroda už si sama nejlépe vybere, čemu se tam bude dařit.
Kde se pomocníci cítí jako doma
Dopřejte vaší zahradě trošku „nepořádku“, zajistěte rozmanitost květin a vytvořte místa, kde pomocníci najdou útočiště a potravu.
Budky pro ptáky
Na vaší zahradě můžete poskytnout útočiště a chráněné místo k sezení na vejcích nejrůznějším druhům ptáků. Kromě toho, že redukují populaci hmyzu, vás také odmění svým líbezným zpěvem. Každý druh ptáka vyžaduje specifický typ budky. Je proto potřeba vybrat ten správný.
Hmyzí domky
Lumkovití, včely samotářky nebo zlatoočkovití se do předem připravených domků rádi nastěhují, aby zde zahnízdili a přezimovali. Důležité je správné umístění domku směrem na jihozápad, 1 - 1,5 m nad zem. Pamatujte i na potřebu vlhké země v okolí domků.
Hromady suchého dřeva
V některých případech je i mírný nepořádek žádoucí. Ne každý list a větvičku tak musíte hned odklízet. Shromažďujte je na polostinném místě a třeba ježek nebo slepýš si v nich udělají útočiště . I kdyby ne, nabídnete tak možnost ubytování třeba tesaříkům, kteří potřebují pro život suché až tlející dřevo.
Rostliny jako potrava pro pomocníky
Připravte užitečnému hmyzu na své zahradě dostatek potravy. Z kopru a tařinky se budou radovat hlavně berušky. Fenykl obecný zase zbožňují pestřenky.
Potrava pro včely
Pilní opylovači jsou odkázáni na pestrou stravu. Mimo jiné mají včely rády letní květiny jako krásenku, měsíček nebo rýt. Také různé „bodláky“ jako třeba štětka lesní nebo máčka.
Směs kvetoucích a planě rostoucích keřů
Keře jsou nejen vítaným zdrojem pylu a nektaru pro včely a čmeláky, ale také životním prostorem pro ježky a ptáky. Určitě neprohloupíte když vysadíte ořechokřídlec či budleu (motýlí keř).
Zdi a kameny
Nejrůznější kamenné útvary jsou perfektním místem pro ještěrky, které si vyhříváním na sluníčku zvyšují svou tělesnou teplotu. Díky tomu budou mít více sil a polapí ještě více škůdců. Mohou to být suché zídky nebo jen hromada kamenů v přírodním koutě zahrady.
Zahradní jezírko
Z vodní oázy mají radost jak lidé, tak zvířata – žáby a ropuchy z ní chodí například na lov plžů. Vodní vážky zase pomáhají likvidovat komáry, což jistě oceníte za vlahých letních večerů. Pro včely je voda také nepostradatelnou. Proto u vodního prvku nezapomeňte na mělkou pobřežní zónu, kam chodí pít hmyz i ptáci.
Přehled užitečných zvířat na vaší zahradě
Pomocníci nejsou jenom likvidátory škůdců. Mohou opylovávat květy nebo provzdušňovat půdu. Například včely, čmeláci a motýli jsou důležití pro bohatou úrodu ovoce a zeleniny. Žížaly zase kypří půdu – starají se o provzdušňování a drenáž. Trávením organických částí půdy přispívají k tvorbě humusu a zvyšují obsah živin v půdě.
Proti škůdcům, jako jsou mšice, třásněnky nebo svilušky, pomáhají i další živočichové. Pokud je tam chceme nalákat, nesmíme ihned sahat po postřicích. Bez potravy užiteční živočichové nepřijdou.
Dva příklady: Třásněnky (nejpočetnější skupina z čeledi Třásnokřídlí) měří asi 1–2 mm, mají dlouhé tělo a třásnitá křídla. Z listů odstraňují zeleň listovou a vysávají buňky rostlin. Tím se do buněk dostává vzduch, rostlina vyschne a uhyne. Proti nim nejlépe pomáhají některé druhy čmelíkovců (např. Amblyseius cucumeris), které lze na rostlinu pověsit v sáčku.
Takzvaným parazitováním zlikviduje lumek molici skleníkovou. Svá vajíčka naklade pod larvy molice a jeho potomstvo pak molici zahubí. Další pomocníky a jejich význam naleznete zde:
Opylovači
Včela medonosná (Apis mellifera)
Včely a jejich příbuzní jako zednice nebo ostatní včely samotářky se opylováním starají o přežití a rozmnožování rostlin. Opylované ovocné stromy navíc poskytnou i bohatší úrodu.
Včely medonosné jsou „florokonstantní“. Během letu navštěvují jen jeden druh květu a sbírají pouze nektar s určitým obsahem cukru. Včela samotářka se při honu za nektarem spokojí i s málem. Hnízdí v ztrouchnivělých dřevinách, stoncích rostlin,v opuštěných chodbičkách po broucích nebo si sama ve zhutnělé zemi hloubí chodbičky pro své potomstvo.
Rostliny lákající do zahrady včely:
- Původní luční květiny, např. devaterník velkokvětý, zvonek okrouhlolistý, chrpa latnatá, čekanka, pampeliška i sedmikráska
- Bylinky jako levandule, dobromysl nebo tymián
Motýli (Lepidoptera)
Na Zemi existuje nesčetné množství druhů motýlů, mnoho z nich je však ohroženo vyhynutím. Důvodem je zmenšující se životní prostor a používání pesticidů. Přitom zahradu obohacují nejen po vizuální stránce, ale ve velké míře přispívají také k opylování. Aby k vám do zahrady motýli přilétli, měl by v ní být od jara do podzimu pestrý výběr původních květin.
Rostliny atraktivní pro motýly:
- Pro housenky: zejména kopřivy
- Pro motýly: původní luční květiny; lze koupit i speciální namíchanou směs osiva
- Podstatné je, že takovéto luční směsi pro motýli vyžadují jinou péči než běžný trávník. Sekáme jen jednou až dvakrát ročně, kdy první seč provádíme až koncem června. Druhou koncem září.
Přírodní likvidátoři škůdců
Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)
Existuje více než 100 dalších druhů slunéček a prý nosí štěstí. Proto je děti s oblibou nechávají lézt po rukou. Berušky požírají hlavně mšice, červce a svilušky. Už jako larvy – toto stádium trvá 30 až 60 dní – jsou schopny zlikvidovat až 800 mšic. Za celý jejich život pak toto číslo může dosáhnout až 4 000. Proto jsou berušky u zahrádkářů a hospodářů tolik oblíbené. Podle místních klimatických podmínek se ročně narodí 1–3 generace. Na obrázku vidíte larvu slunéčka. Dospělá zvířata přezimují na chráněných místech, která najdou v hromadách kamení, dřeva nebo v keřích.
Jak přilákat do zahrady berušky:
- Přestaňte používat jakékoliv chemické prostředky na ochranu rostlin, včetně ekologických olejovitých proti přezimujícím škůdcům na ovocných dřevinách
- Mějte na zahradě připravený slunečný a suchý úkryt: hromádka listí nebo hustý keř
- Dbejte o rozmanitost vysazených rostlin a připravte beruškám hmyzí domek
- Je dobré mít v blízkosti zahrady bezinku, která je oblíbenou pochoutkou mšic a tak si zajistíte stálou přítomnost berušek v dosahu zahrádky
Ježek (Erinaceus sp.)
Samotářského ježka si zahrádkáři váží nejen pro jeho roztomilý zjev. Je rovněž velmi pilným požíračem plžů a hmyzu – zvlášť během pozdního léta, kdy se připravuje k zimnímu spánku. Přitom ale naneštěstí požírá i jiné pomocníky, třeba žížaly. Důležité: Ježek je divoké zvíře. Nesnažte se ho chytit a odnést domů. Pokud v zimě najdete zraněné nebo oslabené zvíře, kontaktujte zvěrolékaře, popř. záchrannou stanici pro zvířata.
Jak přilákat do zahrady ježka:
- Připravte chráněná útočiště, jako jsou husté keře, kupy listí a trávy nebo domek pro ježky. Pozor při podzimním úklidu listí v okolí kompostu. Je to jejich oblíbené místo.
- V plotě nechte místa, kterými bude moci ježek procházet
- Vytvořte pro ježka dostupná místa s vodou k pití (ale pozor, nikdy ne mléko!)
Ještěrka (Lacerta sp.)
Obzvlášť oblíbená je pro požírání hlemýžďů, mravenců, vší a červů. V Čechách žije ještěrka obecná, živorodá, zelená, a zední. Poslední dvě jsou přísně chráněnými druhy. Tito hbití plazi jsou studenokrevní, jejich tělesná teplota se přizpůsobuje okolí. Proto potřebují ještěrky teplá místa, na kterých se budou moci ráno ohřát. I u ještěrek platí, že příroda nedělá rozdíl mezi užitečným zvířetem a škůdcem. Ještěrky jsou tak naneštěstí na jídelníčku ježků, ptáků a příležitostně i krtků.
Jak přilákat do zahrady ještěrky:
- Připravte ještěrkám na zahradě místa, kde se mohou skrývat a lovit: keře, živé ploty, místa s vysokou trávou a záhony s květinami
- Mějte na zahradě suchá místa k ohřívání jako zídky, hromady kamenů nebo suchého dřeva
Zlatoočkovití (Chrysopidae)
Zlatoočkovití patří k těm nejoblíbenějším a nejefektivnějším ničitelům škůdců. Ať už ve skleníku nebo ve volném prostoru. Zlatoočkovití budou pomáhat všude a už jako larvy zahubí až 210 mšic za týden. Na svém jídelníčku mají i třásněnky, svilušky a vlnatky – pomůžou tedy i v případě, kdy jsou rostliny napadeny více druhy škůdců. Larvy zlatoočkovitých si můžete na zahradu přilákat pestrostí vysazených rostlin.
Jak do zahrady přilákat zlatoočkovité:
- Připravit hmyzí domek nebo jiné přístřeší
- Vysejte na zahradě různé druhy kvetoucích rostlin, především šantu (Nepeta), tařici a řebříček
Sýkora koňadra (Parus major)
Žluté bříško s černými pruhy, černobílá hlavička a stěží přeslechnutelný zpěv: sýkorky jsou v Čechách široce rozšířené. To majitele zahrad může jen těšit. Aby sýkorky nakrmily své potomky, pilně sbírají mšice, housenky, larvy a další škodlivý hmyz. Přitahuje je rozmanitá nabídka potravy. Důležitá je tedy pestrá skladba vysazených rostlin, které poskytují útočiště řadě malých živočichů. V zimě můžete sýkorky přikrmovat lojovými koulemi a slunečnicí, ptačí budka jim zase poskytne útočiště.
Jak přilákat do zahrady sýkorky:
- Dbejte o to, aby na zahradě žily rozmanité druhy hmyzu a larev
- V zimě na větve stromů zavěste lojové koule
- Umístěte na zahradu ptačí budku (vstup by měl mít průměr 3 cm). Pokud budku volně zavěsíte do prostoru koruny stromu, nastěhuje se tam jen sýkorka, protože ostatní druhy ptáku houpání hnízda nesnášejí.
Ropuchy (Bufo sp.)
Stejně jako žáby a mloci jsou i ropuchy účinnými likvidátory škůdců. Na jídelníčku mají mimo hmyzu i hlemýždě. Z toho se radují především pěstitelé salátů. Ropuchy dávají přednost zahradám s vodním prvkem, ale dobře se jim na vaší zahradě bude dařit i bez něj. Místo jezírka připravte útočiště, kterým mohou být kupy listí, trávy a suchého dřeva, husté keře nebo skládané kamenné zídky. A pozor, ropucha obecná patří mezi chráněné živočišné druhy – je zakázáno je chytat, ubližovat jim nebo je zabíjet.
Jak přilákat do zahrady ropuchy:
- Nepoužívejte pesticidy ani žádné jiné chemické prostředky proti hmyzu a škůdcům
- Perfektní podmínky – i ke kladení vajíček – budou ropuchy mít v pestře osazeném zahradním jezírku
- Hromady kamenů, listí, trávy nebo suchého dřeva jsou vítaným úkrytem přes den nebo v zimním období
Půdní ošetřovatelé
Žížalovití (Lumbricidae)
I když se laikům zdají víceméně stejné, existuje několik různých druhů žížal. V mnoha ohledech pomáhají zlepšovat kvalitu půdy. Svojí přítomností půdu kypří, promíchávají a provětrávají. Navíc trávením zbytků rostlin a jejich vylučováním produkují na živiny bohatý humus, který pozitivním způsobem působí i na různé mikroorganismy v půdě.
Jak na zahradu přilákat žížaly:
- Kompostové hromady a pravidelné rozprostření hotového kompostu po zahradě
- Při zakládání nového kompostu je žížaly možné i koupit. Stejné jako do domácích vermikompostérů.
Stonožky (Chilopoda)
Existuje několik druhů těchto živočichů s fascinujícím zjevem, někdy se však pod pojmem stonožka rozumí mnohonožky (Diplopoda).. Tím, že velice citlivě reagují na svůj životní prostor, jsou dobrým indikátorem kvality půdy. Rozšířené jsou především v místech pod zemí, která jsou bohatá na humus a je v nich dostatek vápna, draslíku a fosforu.
Jak přilákat do zahrady stonožky:
- Dobře obdělávaná a kypřená půda s dostatkem organické hmoty a humusu, ve které se budou stonožky cítit dobře
- Pokud však máte na zahradě až příliš stonožek, mohlo by to znamenat nedostatek dusíku v půdě