Velmi důležitými pomocníky na zahradách jsou bezpochyby včely. Díky jejich práci si můžeme pochutnat na vlastním ovoci, zelenině a oblíbeném medu. I proto jsou mezi zahrádkáři velmi vítanými návštěvníky. Víte, jak vypadá takový rok z pohledu včelky? A kolik práce je za jednou sklenicí medu? Připravili jsme pro vás pár zajímavostí, které o těchto pracovitých tvorech možná nevíte.
Včely mají vynikající orientační smysl a navzájem si dokážou sdělit, kterým směrem od úlu a v jaké vzdálenosti se slibný zdroj pylu nachází. Včely průzkumnice jsou vždy zkušené, starší včely. Zvládnou najít místa s květy, která jsou od úlu až 10 km daleko.
Poté, co se průzkumnice vrátí ze své expedice zpět do úlu, vrtí zadečkem a mává křidélky, čímž vydává intenzivní bzučivý zvuk. Tím dokáže upoutat pozornost dalších létavek v úlu.
Včelím tancem na plástvi sdělují průzkumnice ostatním včelám čtyři důležité informace:
Včelí tanec je opravdovým zázrakem přírody. I když jej pozorovali už staří Řekové, nepřestává vědce fascinovat ani v dnešní době.
Včela se po plástu pohybuje v kruhu a otáčí se střídavě doprava a doleva vždy na stejném místě. Ostatní včely ji přitom následují a vnímají vůni nového zdroje, který se poté vydávají v okolí úlu hledat.
Pokud se zdroj potravy nachází ve větší vzdálenosti, provádí průzkumnice takzvaný osmičkový tanec. Směr, kterým se mají včely za novým zdrojem potravy vydat, ukazuje úhel mezi plástvemi a osou tance. Vzdálenost zdroje snůšky od úlu signalizuje včela svým zadečkem. Čím více jím třese, tím dále se potrava nachází. Osmičkovým tancem si včely předávají informace o potravě vzdálené až šest kilometrů.
Od srpna už včely z úlu tolik nevylétávají. Pracují čím dál méně a soustředí se na přípravu zásob na zimu. Jejich počet se značně snižuje.
Když se ochladí, vytvoří včely v úlu tzv. chomáč. Máváním křídly dokážou v jeho středu vytvořit teplotu 20–30 ˚C i během tuhých zimních mrazů. Chomáč se prostorem úlu pomalu přesouvá a postupně tak spotřebovává zimní zásoby.
Královna začíná s kladením vajíček. Už v únoru mohou včely vyletět na první pastvu, kterou jim poskytují zejména květy vrby jívy (takzvané kočičky).
Dlouhověké zimní včely jsou postupně nahrazovány novými dělnicemi. Plástve v plodišti jsou zcela obsazeny nově nakladenými vajíčky, larvami a kuklami a počet včel postupně roste.
S rostoucí venkovní teplotou začíná být na česně rušno. Včely čím dál častěji vyletují za snůškou a současně uvnitř úlu intenzivně staví nové voskové plásty.
Období květu ovocných stromů přineslo včelám hlavní snůšku. Včely rychle zaplnily plásty medem a včelaři tak mohou vytáčet první med. Kromě ovocných stromů a dalších kvetoucích rostlin je hlavním zdrojen snůšky Trnovník akát.
V období reprodukce bývá ve včelstvu až 70 000 včel. Pokud je jim úlový prostor malý a včelař jej včas nerozšíří, včely vytvoří roj a přibližně polovina společenství odletí hledat nový domov. V přírodě tak dochází k přirozenému rozmnožování, ovšem pro včelaře se jedná o nežádoucí jev. Roj totiž odletí i s částí medových zásob.
V létě nastává období druhé hlavní snůšky. Včely tvoří zásoby tzv. medovicového medu, který se vžil pod názvem lesní med. Medovice je hustá lepkavá látka bohatá na cukry vylučovaná hmyzem na povrchu listí a jehličí. Lesní med od květového snadno rozeznáte podle jeho tmavší barvy.
Ke konci produkčního období dochází k „vyhnání trubců“ z úlu. Trubci jsou dělnicemi z včelstva vytlačeni a zanedlouho venku hynou hladem a zimou. Včelí společenství tak redukuje svůj počet a postupně se připravuje na nadcházející období vegetačního klidu.