Ať už roste kolem zahrady nebo odděluje terasu – hustý vysoký plot vás ochrání nejen před zvídavými pohledy sousedů a nepříjemným větrem, ale poskytne také životní prostor zvířatům. A navíc i skvěle vypadá.

Zahradní architektura s tradicí

O užitné a okrasné hodnotě keřů se vědělo už v době egyptských faraonů. Od středověku potom sloužily v klášterech a zámeckých zahradách střední Evropy k oddělení léčivých rostlin od záhonů se zeleninou.

Vrchol zastřihávaných keřů přišel v období baroka v rozlehlých anglických parcích a francouzských zámeckých zahradách, kde měly keře funkci zahradních stavebních prvků. I zde sloužily zejména k ohraničení, některé však měly i hravou formu, např. labyrint.

Živé ploty mají mnoho výhod

Tyto „přírodní stěny“ jsou velmi oblíbené i v dnešní době. Vypadají hezky a upraveně a zároveň je snadná jak výsadba, tak následná péče o ně. I proto jim spousta lidí dává přednost před ploty ze dřeva, kovu či umělé hmoty.

Pokud jsou keře dostatečně husté, zvládnou zamezit vstupu nechtěných návštěvníků stejně dobře jako zdi nebo mříže. Chcete-li mít opravdu jistotu, můžete jednoduše zkombinovat obojí – na vnější stranu dejte běžný plot a směrem do zahrady vysaďte jako ozdobu kvetoucí keř.

Tak vám ze zahrady neuteče váš mazlíček ani se k vám nezatoulají cizí zvířata. I pro děti může být živý plot atraktivním místem – nabízí totiž spoustu možností, jak nahlédnout do světa přírody. Keře jsou útočištěm spousty malých pomocníků a životním prostorem menších zvířat od hmyzu až po zpěvné ptáky. Jejich pozorování bude pro děti zábavou.

Jak správně začít

Pokud si osvojíte pár základních pravidel, vytvoříte živému plotu ideální startovací podmínky. Čerstvě koupené rostlinky by měly mít dostatek vody. Sazenice s holými kořeny dejte nejméně na dvě hodiny – nejlépe však přes noc – do vody. Rostliny v květináčích (kontejnerech) nebo rostliny s kořenovými baly ponořte až po kmen a počkejte, až z vody přestanou stoupat bubliny.

Pokud není možné rostliny rovnou zasadit na určené místo, dejte je zatím do země. V ideálním případě dejte všechny rostliny nahusto do jedné díry, naplňte zeminou a pořádně zalijte.

Při rozsazování rostlin je rozhodující správný rozestup a velikost připravených děr. Keře se sází v rozestupech od 30 do 40 cm. Stromky potřebují rozestupy mezi 80 až 100 cm.

Díru vykopejte minimálně dvakrát tak širší a hlubší, než je velikost kořenového balu. Aby bylo dlouhodobě možné zastřihávat plot ze všech stran, doporučuje se hraniční vzdálenost minimálně 150 cm. Což je povinný odstup živého plotu od sousedního pozemku – ten udává Nový občanský zákoník.

Zároveň je vhodné odstranit ze země, do které keře přijdou, plevel včetně kořenů. Poté zkontrolujte kořeny rostlin. Poškozené části odstřihněte ostrými zahradnickými nůžkami a celkově kořeny trochu zkraťte. Snažte se ponechat co nejvíce jemných bílých kořenových vlásků – jimi rostlina přijímá živiny a vodu.

Nyní vyplňte díru směsí vykopané půdy, čerstvého substrátu a kompostu. Rostlinu zasaďte stejně hluboko, jako rostla doteď. Směs půdy nasypte okolo, sazenicemi jemně zatřeste, aby se půda dostala mezi kořínky, a půdu opatrně přitlačte. Pro jednodušší zavlažování můžete kolem rostliny vyhloubit mělčí jámu, aby vám voda neodtékala pryč. Sazenice vydatně zalijte – a to i v případě, že prší! Když se voda vsákne, nakypřete nejvrchnější vrstvu půdy a zakryjte kůrovým mulčem. Pravidelným zaléváním v roce výsadby přispějete k tomu, aby vám živý plot hezky rostl a sílil.

Kdy by se měl živý plot stříhat?

U stálezelených plotů použijete nůžky na živé ploty ideálně až poté, co rostliny dorostly do své konečné výšky. Túje a další jehličnany potřebují rok klidu, aby dobře narostly, nestříhejte je tedy rovnou po zasazení. Výjimkou jsou nepřiměřeně dlouhé boční výhony, nikdy však hlavní výhon. Protože jehličnany hnědnou, když nemají dostatek slunce, zastřiháváme je tak, aby byly dole širší než nahoře.

Listnaté a kvetoucí živé ploty by se měly stříhat vždy na jaře. K sestříhání v tuto roční dobu byste měli přikročit vždy, bez ohledu na to, kdy jste keř zasadili. Těsně po výsadbě zastřihněte výhony na polovinu, čímž poměrově vyrovnáte nadzemní a podzemní část rostliny. Ideální doba pro střih listnatých živých plotů je po Svatojánské noci (24. červen), to už skončil jarní růst a také období rozmnožování většiny druhů ptáků.

{"vsf-products-list":{"title":"Tipy pro v\u00e1\u0161 n\u00e1kup","products":["27489608","26599832","24903817","25674745","24896731"]}}

Přehled živých plotů

Stálezelené živé ploty

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

Je ideální volbou pro ty, kdo chtějí větší živý plot, protože velice dobře snáší stříhání, je robustní a rychle roste. Na šířku může mít až jeden metr. Do výšky vyroste ročně až o jeden metr, takže to netrvá dlouho a máte na zahradě statný hustý keř. Ptačí zob má rád slunce i polostín.

Zerav západní/Túje (Thuja occidentalis)

Pokud nemáte dostatek místa, pak pro vás bude ideální túje. Stříhá se až tehdy, kdy hlavní výhony dorostou do žádané výšky a okouzlují okolí svojí vůní éterických olejů. Tújím se daří jak na slunci, tak v polostínu.

Blýskalka (Photinia)

Blýskalka má v létě zelené listy, které v zimě získávají zářivě červenou barvu. Stálezelený keř má rád místa, která nejsou příliš mokrá. Blýskalky rostou relativně rychle. Už tři roky po zasazení poskytují neprůhledné ohraničení zahrady. Zastřihává se až po odkvětu.

Tis červený (Taxus baccata)

Nenáročný jehličnan, který velmi dobře snáší stinná i slunná místa. Je velmi dlouhověký a snadno tvarovatelný řezem. Na úzké živé ploty je vhodné použít sloupovité kompaktní odrůdy. Pro větší živé stěny na slunná stanoviště můžeme použít i kultivary se zlatým jehličím. Musíme počítat s tím, že roste pomaleji.

Listnaté živé ploty

Habr obecný (Carpinus betulus)

Habr dobře poroste jak na slunném, tak stinném místě. Z dočasného sucha si nic nedělá, pokud jej potom vydatně zalijete. Za rok vyroste zhruba o půl metru do šířky i výšky a vyžaduje stříhání dvakrát do roka. Listí habru opadává až na konci zimy, když začnou rašit nové listy.

Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica ‘Purpurea‘)

Tahle okrasná forma buku lesního upoutá pozornost svým listím, která má vínově červené až černočervené zbarvení. V květnu ho ozdobí ještě červenohnědé květy. Buk není náročný a dobře snáší stříhání. Daří se mu na slunci nebo v polostínu, nemá ale rád přemokření. Pokud dáte na 1 metr 3 až 4 rostliny, vytvoří krásně hustý živý plot.

Kvetoucí keře

Kdoulovec (Chaenomeles x superba)

Nenáročný trnitý keř patří k těm nejkrásnějším jarním kvetoucím rostlinám. Červené květy jsou k vidění ještě dříve než listy. Na slunečných až polostinných místech vyroste do výšky 1 až 2 metry a vytvoří neproniknutelný živý plot. Z malých žlutých plodů kdoulovce lze připravit želé nebo likér.

Zlatice (Forsythia x intermedia)

V době, kdy je zbytek zahrady ještě ponořen do zimního spánku, vytváří tento skromný keř z čeledi olivovníkovitých 1 až 3 metry vysokou žlutě kvetoucí stěnu. Zlatici se daří v normální zahradní půdě, na slunci i v polostínu. Po odkvetení poskytují listy ochranu před zvídavými pohledy až do podzimu. Pravidelné prostřihávání po odkvětu udrží keř ve formě.

{"vsf-page-link":{"page-id":333}}
{"vsf-page-link":{"page-id":316}}